Taštičky v pestrých barvách

Při tvoření sedáku pro pana Gaudího  se mi barvené látky tak líbily, že jsem jich udělal hned více. Nachystané mám na polštáře, které budou ve stylu jako je sedák, ale současně jsem z látek ustřihla na dvě taštičky. Jedna je v barvách zelená - modrá - oranžová, ta druhá v zelenomodré kombinaci.

Taštička s oranžovou barvou je o něco větší (18 x 13 cm) a je doplněná volným quiltem v černé barvě Jak už jste u mě mohli vidět vícekrát, linky jsem projela několikrát, abych dostala silnější linie podle svých představ. Při tomto způsobu quiltování musíte počítat s tím, že vám zabere daleko více času, protože jednu linii prošíváte několikrát. Inspirací pro quiltovaný vzor mi byla zídka pod kostelem ve vedlejší vesnici. Zaujalo mě, jak jsou tam naskládané kameny různých velikostí, čtverce, obdélníky a jsou pěkně zasazené do sebe. Oproti zídce jsem jen zaoblila rohy .

Druhá taštička je menší, má velikost 17 x 10 cm a je ušitá ze zelenomodré látky. Mám tuto kombinaci moc ráda a často ji u mě najdete. Pro ni jsem zvolila zelenou nit a ozdobila ji vcelku jednoduchým qiltovacím vzorem.

Hezký večer
Jana

Kurz barvení látek

Často se mě ptáte, zda budu dělat kurz barvení látek. Stále jsem se tomu bránila, ale ne proto, že bych nechtěla tuto dovednost předat dál. Důvodem bylo, že k takovému kurzu je zapotřebí vhodný prostor. Vhodný tím způsobem, že bude možné jej zašpinit, nebo když jej zašpiníme, tak bude možné jej umýt, kde bude dostatek vody atd. Prostě úplně jiný prostor než pro šití. 
Plánovala jsem tedy alespoň napsat e-book, ale musím přiznat, že je pro mě jednodušší udělat kurz, než sedět dlouhé hodiny u počítače a psát. I když i k tomu, doufám, dojde. Na kurz se totiž vejde jen část toho, co všechno je možné s barvami dělat a samozřejmě je jen pro omezený počet lidí. 

Kurz barvení látek

Informace

Jedná se barvení látek reaktivními barvami Procion MX Dye, které jsou krásně výrazné a s nimiž barvím látky pro téměř všechny svoje výrobky.  Jsou to barvy určené pro přírodní vlákna rostlinného původu, takže s nimi můžete barvit bavlnu, len, viskozu. 

Co se na kurzu naučíte

• Naučíte se, jak používat barvy, tzn. technologický postup barvení látek reaktivními barvami. 
• Naučíte se, jak vytvořit šest různých odstínů jedné barvy od nejsytější po nejsvětlejší a přechody od jedné barvy k druhé, tedy míchání barev
• Naučíte se, jak si obarvit jakýkoliv kus látky (jste samozřejmě omezeni velikostí nádoby a podmínkami, ve kterých barvíte) přesně v takové barvě, jakou si vyberete
• Naučíte se, jak si obarvit jeden kus látky různými barvami (odnesete si 0,5 m takto nabarvené látky) 

A zde vidíte použití ručně barvených látek přímo na výrobcích. A vlastně většina výrobků, které najdete na mém blogu, jsou z ručně barvených látek.  

  

Kromě látek můžete reaktivními barvami barvit třeba i oblečení (trička, sukně apod.)

Pracovat budeme s primárními barvami (červená, žlutá, modrá) buď ve studené nebo teplé škále. To si sami vyberete. 
Z kurzu si odnesete 36 barevných vzorků o velikosti cca 30 x 30 cm v barevnosti, kterou si vyberete z dvou možností - jedna je zde a druhá na fotce výše

Technika, kterou se na kurzu naučíte, vám umožní danou barvu podle vzorku obarvit kdykoliv znovu na potřebné množství látky. 

S sebou si vezměte

• blok a tužku na zapisování všech informací 

• pracovní oděv, který můžete jakkoliv zašpinit (pamatujte i na boty)

• gumové rukavice

• roušku (výrobce doporučuje při používání sypkých barev používat roušku)

• bílé bavlněné plátno předeprané na 60°C (bez prášku i aviváže, po vyprání netřeba žehlit) - uvědomte si, že jaká bude kvalita látky před barvením, taková bude i poté. Vyhněte se nekvalitním, chlupatým nebo příliš tvrdým materiálům. Budete potřebovat cca 4 m (platí pro šířku 140 cm). Co nevyužijete na kurzu, to vám zůstane na další použití. V případě zájmu mohu látku včetně jejího vyprání po předchozí úhradě zajistit já (cena za metr cca 170 Kč), pokud mi to sdělíte nejméně 14 dní předem. 

• 6 malých skleniček (musí se jednat o průhledný materiál), do kterých se vejde 50 ml tekutiny a které budete dále využívat už jen na barvení (třeba od nějakých paštik, jogurtů apod.)

• 1 malý průhledný plastový kelímek (např. od malého jogurtu)

• černý permanentní fix

• alespoň 3 injekční stříkačky 20 ml a alespoň jednu 5 ml (koupíte v každé lékárně) 

• plastové kelímky např od 400 g jogurtu (nejlépe průhledné) nebo skleničky cca 1/4 litru nebo jiné podobné nádoby na míchání barev - nejméně 3 kusy

• jednu starou lžičku

• odměrku o velikosti čajové lžičky (něco takového) - vystačíte si i s čajovou lžičkou, ale s odměrkou bude měření přesnější a lépe se vám s ní bude dosahovat stejné barvy

• sáčky do mrazničky o objemu 1 l (1 balení, celkem jich budete potřebovat 36)

• lavor, ve kterém si odnesete nabarvené (ještě mokré) látky - ty doma budete ještě muset vyprat v pračce

• nůžky, metr (krejčovský nebo zasunovací), kalkulačku. 

Všechny tyto pomůcky využijete ve svém dalším barvení. 

Všechny barvy, potřebné roztoky, papírové utěrky, igelity na krytí a další potřebné pomůcky budu zajišťovat já a jsou zahrnuté v ceně kurzu. 

Vezměte si s sebou oběd, abychom nemuseli řešit převlékání a zdržovat se obědem v restauraci. 

Čas konání kurzu: začátek v 9.30, ukončení počítejte kolem 19.00. Pauzy budeme dělat v průběhu tak, jak bude potřeba (včetně pauzy na oběd). Čas je přibližný. Když zvládneme vše dříve, můžeme skončit dříve, nebo taky později. 

Cena kurzu je 2300- Kč.

Termín kurzu: Aktuálně vypsané termíny kurzu barvení látek ale i jiných kurzů najdete zde.

Maximální počet účastníků je 5.  

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Přihlášky posílejte na jana_dohnalova@seznam.cz. Přihláška je platná po uhrazení zálohy, která činí 1000,- Kč na účet č. 2600650786/2010. Do poznámky uveďte své jméno, místo a datum konání kurzu a heslo "barvení". Záloha je nevratná. V případě, že se kurz nekoná z důvodů na mé straně, všechny uhrazené platby vracím. Doplatek kurzu se hradí na místě. 

Vždy prosím nejdříve napište na výše uvedený e-mail a teprve po potvrzení volného místa posílejte platbu (ne naopak). Na přihlášky vždy odpovídám, pokud nedostanete odpověď ani v následující pracovní den, zkontrolujte prosím, zda jste zadali e-mail správně. Pokud jste nedostali odpověď, nejspíš jsem přihlášku neobdržela. 

Zkouším další nitě, tentokrát Serafil

Jedna dobrá duše s facebookové skupiny Patchworkářky mi před časem poslala na vyzkoušení nit Serafil č. 40 od výrobce Amann. Jen tak. Abych jí napsala názor. Tímto Růžence (ona ví) moc děkuji a zde jsou moje postřehy.

Nit jsem využila na prošívání sedáku, jehož barvu, vzor prošití i barvu nitě si přesně vybrala zákaznice.

Ty návštěvnice blogu, které zavítají i na moji FB stránku, už mohly vidět, že jsem na ní ukazovala fotku různých barev nitě na této zelenomodré batice. Na fotce můžete si můžete všimnout, jak různá barva nitě ovlivní celkové vyznění výsledného quiltu a samozřejmě celého výrobku.



Na sedáku ovšem není ani jedna z těchto barev, protože si zákaznice vybrala jinou, a to tu, kterou mi poslala Růženka.

V okamžiku, kdy jsem rozbalila obálku s nití, zavýskla jsem radostí. Krásná lesklá nit, trochu silnější, takže bude výrazná. To byly mé první postřehy. Hned jsem ale viděla i jednu ne úplně pozitivní věc. Že to bude potvora klouzavá.

Když jsem zkoušela vzorek na kusu látky, hned jsem zjistila, že quiltování nebude tak jednoduché. První problém nastal, když jsem se snažila navinout nit na cívku. Stále mi z ní vykluzovala a podařilo se mi to až na poněkolikáté. Při šití jsem pak zjistila, že když budu mít stejnou nit nahoře i dole, tak se mi nepodaří pořádně nastavit napětí nitě, aby byl pěkný steh, protože nit je příliš tlustá. Proto jsem se rozhodla, že dolů dám jinou, slabší nit, čímž se navíc vyhnu problémům s navíjením cívky. Také jsem samozřejmě musela dát silnější jehlu. Normálně quiltuju s jehlou č. 80, teď jsem vzala č. 90.

Při vlastním quiltování jsem musela šít pomaleji, než jsem zvyklá, protože při rychlém šití se nit cuchala. Zásadní problém ale nastával v místech, kde jsem se se vzorem vracela zpět. Kde docházelo ke změně směru. V těchto místech se stává, že se jehla zapíchne do jednoho místa nebo těsně vedle dvakrát. S touto nití jsem ale v každém takovém okamžiku dostala kopanec. A to téměř doslova. Jakmile jsem zajela jehlou do stejného místa, látka mi úplně odskočila. Musela jsem to řešit tak, že jsem v každé změně směru hodně zpomalila a vracela se pokud možno tak, abych se vyhnula předchozímu stehu. Zjistila jsem ale, že nevadí, když jedu po stejné lince dvakrát, to stoj v pohodě zvládal. Vadilo to opravdu jen v místech změny směru, kde se jehla zapíchla dvakrát na jednom místě (nebo těsně vedle). Když jsem při šití stále sundávala nohu z pedálu (nahoru, dolů, nahoru, dolů), jak jsem za každým obloučkem zpomalovala, tak jsem si jen říkala, že se z toho pohybu snad nestane žádný tik.

Ve výsledku sice vypadá vzor s touto nití moc pěkně, ale není to podle mého názoru nit pro hobby stroje. Uplatnění spíše najde při šití průmyslovými stroji, které zvládnou kde co.

Sám výrobce popisuje nit takto:

Serafil 40

Důležitá šicí nit při výrobě obuvi, čalouněného nábytku, zpracování kůží, kožených doplňků. 114 barev. Doporučená jehla Nm 90 – 120

Předpokládá se tedy šití tlustých, masivnějších věcí, které se také na domácím hobby stroji zvládají těžko, pokud vůbec.

Jak vidíte, je možné situaci řešit tím, že si do cívky navinete slabší nit. Tímto způsobem jsem s ní šít mohla. Ale žádné komfortní quiltování to rozhodně nebylo.

Hezký den
Jana

Sedák pro pana Gaudího

Všichni jste se už určitě setkali se jménem Antoni Gaudí. Jedná se o známého architekta, jehož stavbami se můžete kochat v Barceloně. Jeho tvorbou jsme se inspirovali v novém flérovském klubu Nestejní. Jedná se o nový klub, ve kterém se sešli nejen textilní tvůrci z Fleru, kteří nechtějí být omezováni ve svém rozletu.

Mám tyto tvůrčí kluby ráda, protože díky nim vždy vymyslím a vytvořím něco nového, k čemu by mi jinak chyběl nápad, energie, vůle, nebo něco dalšího, co je k tvoření něčeho nového potřeba. Díky mé účasti v klubu Mařena jsem vytvořila několik věcí, které považuji ve své tvorbě za nejlepší a proto jsem ráda vstoupila do dalšího klubu podobného typu ovšem méně svíraného omezeními.

Pro toto kolo byla tedy tématem tvorba Antoni Gaudího a já jsem na toto téma ušila můj oblíbený sedák. Kdybyste si chtěli ušít takový typ sedáku a nevíte jak na to, budeme se to učit na kurzu v Karlových Varech dne 16. 7.   Nebudeme samozřejmě šít tento konkrétní sedák, ale kulatý sedák, který si můžete dozdobit podle vlastních představ.

Sedák jsem ušila z vlastnoručně barvené látky v kombinaci s kupovanou černou bavlnou. Zdobený je pak volným quiltováním v černé barvě.

Výrobků na toto úžasné téma vzniklo v klubu hodně a vy se na ně můžete podívat zde. A jste-li registrovaní na Fleru, pak můžete i hlasovat pro ty, které se vám zdají nejzajímavější.

Inspirací pro sedák mi byla tato železná brána navržení Antoni Gaudím.

Tato brána mě úplně nadchla a určitě se tento motiv objeví i na mých dalších výrobcích. 

A tady je spodní strana sedáku, která se ovšem jeho pouhým otočením může rázem stát stranou vrchní. 

A jedna detailní fotka.

Hezký den

Jana

Sedák z říše divů

Po delší době jsem se opět účastnila soutěže klubu Mařena na Fleru. Z klubu jsem byla z počátku nadšená, protože pro mě byl velice inspirující. Bavilo mě tvořit na téma, které by mě samotnou nenapadlo. A když o tom přemýšlím, je velice motivující, když na stejné téma tvoří deset, dvacet tvůrců, čekáte, co kdo vymyslí a pak koukáte a divíte se, jak každý téma uchopil jinak, jak je každý výrobek originální a zajímavý. Jak každý vidíme svět jinak, pokud se na něj díváme opravdu svýma vlastníma očima, pokud je dostatečně otevřeme a necháme inspiraci volně proudit. A přiznám se, že byl pro mě velmi motivující i konečný termín. Jak nemám termín, je pro mě někdy těžké se dokopat ke konkrétní práci. Tady byl termín vždy jasně daný - do 29. příslušného měsíce je nutné výrobek vložit do obchodu, jinak se nemůže účastnit soutěže. A vlastně je tu ještě jedna důležitá věc. Výrobky pro soutěž mají být vždy něčím výjimečné, mají vybočovat z běžné tvorby. Díky tomu většina tvůrců dělá daleko složitější a zajímavější věci, než které u nich můžeme běžně vidět.
To byla pozitiva. Bohužel jsem postupně začala více vidět i negativa, která ovšem byla spojená s osobami správců klubu. Správcové (v tomto případě správkyně) posuzovaly, zda výrobek splňuje zadání a začalo mi připadat, že jejich názor na to, co je inspirace, je jiný, než můj. Já vnímám inspiraci velmi zeširoka. Kdybych vám ukázala něco, co mě inspirovalo, a pak konečný výrobek, tak bystě dost často marně hledali, co mají tyto dvě věci společného. V klubu bohužel převládalo velmi zúžené chápání inspirace. Omezení jsem začala pociťovat, když jsem tvořila obraz na film Kleopatra. Abych dodržela všechny podmínky, začala jsem tomu přizpůsobovat způsob tvoření quiltu, až jsem s tím vlastně nebyla spokojená. Navíc si zrovna ten večer dcera zranila palec na ruce, takže jsem místo tvoření věnovala čas čekání na pohotovosti. Nejdřív jsem byla vzteklá, že nestihnu obraz dokončit, pak jsem ale zjistila, že nastoupila úleva. Zjištění, že se mi nechce přizpůsobovat svou tvorbu nějakým podmínkám. Že chci dělat věci tak, jak je cítím. To vedlo k mému vystoupení z klubu.
Zjistila jsem, že stejným způsobem jako já se začalo cítit více tvůrců v klubu, takže pomalu klub opouštěli nebo hlasitě protestovali. To mělo za následek malou revoluci, vedení klubu se změnilo a díky tomu jsem se do klubu vrátila.

A teď k věci, tedy k vlastnímu tvoření. Tématem pro toto kolo byl film Alenka v říši divů. Protože jsem se do klubu vrátila na poslední chvíli, stíhala jsem termín jen s odřenýma ušima. Hlavně také proto, že jsem si opět vymyslela složitost. Jak jinak. Jednoduše to nějak neumím. Schválně jsem tentokrát trochu sledovala čas a spočítala jsem, že jen nakreslení aplikací, vyřezání šablon, přenesení a vystříhání z aplikační pavučinky na látku a nažehlení na vrchní stranu sedáku, mi zabralo cca 8 hodin. Když k tomu přičtu čas strávený barvením látek (samozřejmě jsou všechny vlastnoručně barvené) a pak šitím, je to práce více jak na 3 dny.

Sedák je větší, než jaké obvykle dělám, má v průměru 55 cm a na výšku cca 17 cm. Spodní strana sedáku je také quiltovaná a tentokrát jsem dokonce zvolila melírované nitě. Ne že bych si k nim najednou našla pozitivní vztah, ale k tématu se mi hodily. Potřebovala jsem, aby výsledek působil trochu psychedelicky, což prošívání melírovanou nití do hrbolatých spirál naprosto splnilo.

Soutěže se účastním za textilní klub a pokud byste se chtěli podívat na ostatní výrobky textiláků (či spíše textilaček), najdete je v tomto blogu na Fleru.

Hezký den
Jana