Translate

pátek 14. července 2017

Jarní louka - dětská deka

Dělat deky pro miminka je práce, která neomrzí. Zejména v případě, že ji objednává někdo jiný, než jsou jeho rodiče. Dárce totiž většinou nepřemýšlí tak moc o praktičnosti deky (třeba že bílá je moc na špínu) a jenom chce, aby deka byla hezká, veselá, třeba s nějakým zvířátkem, prostě pro miminko.

Díky tomu mohu sáhnout po zářivých barvách z nepřeberného vzorníku mých ručně barvených látek a aby tyto zářivé barvy vynikly, doplňuji je bílou. Ta dodává dece určitý nádech čistoty a nevinnosti. A dalším vděčným prvkem na dětských dekách jsou aplikace, které patří mezi mé velmi oblíbené techniky.

První dětskou deku, kterou jsem dělala jen tak pro radost, byla deka s domečky. Najdete ji zde. Další deka byla na přání, na ni jsem ovšem zcela výjimečně nepoužila svoje ručně barvené látky, protože ne všichni mají rádi batiku. To byla deka motýlková a podívat se na ni můžete zde. A nyní přišla na řadu třetí, kterou jsem pojala jako rozkvetlou louku plnou zvířátek. Musím říct, že při jejím tvořením jsem si uvědomila, jak jsem vděčná, že si můžu takto hrát. Kreslit a vystřihovat zvířátka, kytičky, hrát si s barvami a tvary. Taková práce pro mě opravdu znamená hravost a radost a pocit, že dělám něco, co udělá radost zase někomu dalšímu. A jsem vděčná, že jsem našla odvahu opustit jistoty nezáživného zaměstnání a pustit se do neprobádaných a nejistých vod světa textilní tvorby.

Velikost deky je cca 112 x 112 cm, výplň je hlazený vatelín 180g/m2 a je celá ušitá z bílé bavlny a z mých ručně barvených látek.











 

Hezký den
Jana

sobota 8. července 2017

Polštáře ke Gaudího sedáku

V tomto článku jsem popisovala, jak vznikl sedák pro pana Gaudího. A také jsem v něm možná psala, že určitě vzniknou další věci, protože mě Gaudího tvorba velmi zaujala. Nechtěla jsem ale hned odbíhat k jeho jiným výtvorům, ačkoliv jich u něj najdete spoustu a pokaždé v nich objevíte něco nového, protože jsem chtěla ještě využít železných vrat (obrázek je také ve výše uvedeném textu), abych podle nich vytvořila polštáře ladící k sedáku.

Zatímco na sedáku se prolínají barvy tři  - zelená, modrá, oranžová, pro každý polštář jsem zvolila vždy dvě barvy. Jeden je modrozelený a druhý modrooranžový. Technika je stejná jako u sedáku, jen jsem tentokrát vynechala prošití barevných ploch vykukujících zpoza černých "mříží". U sedáku je dobré, když je celý prošitý, u polštářů ale husté prošití způsobuje jistou tvrdost, která pak může být při jejich používání nepříjemná. Přece jen tvář, kterou se o polštáře opíráme, máme poněkud jemnější než je část, kterou sedíme na sedáku. Ani tak ale nepřišla technika volného quiltování zkrátka, i když není na první pohled příliš viditelná. Touto technikou jsem hustě obšila všechny černé otvory.

Látky pod černou mříží jsou ručně barvené a pokud vás zaujaly a chtěli byste se naučit, jak barvit látky reaktivními barvami, je ještě pár volných míst v prázdninovém kurzu barvení látek 13. srpna.






Hezký večer
Jana